Základní typy krojů na Moravě se v podstatě shodují se základními etnografickými regiony. V současné době je známe většinou ustrnulé v určitém stádiu vývoje, jen některé jsou dosud živé. Na Moravě je to případ např. Podluží nebo Kyjovska, kde jsou dodnes staré ženy, které mají ve svém šatníku jen takové oblečení. Jiné kroje, jako např. jihlavský, zanikly náhle z vnějších důvodů. V tomto případě bylo důvodem vyhnání německého obyvatelstva z Jihlavska. Staré ženy v českých a smíšených vesnicích kroj odložily velice brzy poté, aby nebyly spojovány s tehdy nenáviděným německým etnikem. Kroje na západní Moravě (Horácku, Podhorácku) nebo na Brněnsku řadíme ke krojům tzv. západního typu. Z módy vyšších vrstev si vybírají určité součástky a materiály a přetvářejí je ke své potřebě. Příkladem mohou být krátké kožené kalhoty.
V ženské módě například různé druhy kabátků. Naopak kroje na Slovácku nebo Valašsku vykazují vlivy východního oblékání. Říkáme jim také karpatský typ nebo dvouzástěrový typ. Pro ně je typické používání vlněných a bavlněných látek. Ženy místo sešité sukně nosí dvě zástěry, jednu uvazovanou odzadu dopředu a druhou přes ni odzadu dopředu. Tento typ najdeme kromě Moravy i na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku nebo Srbsku. Pro muže je typické nošení soukenných nohavic. Typickou obuví karpatské oblasti jsou krpce. Pro kroje v našich zemích je typická snaha o co nejširší siluetu. Toho se docilovalo podvlékáním několika spodních sukní a jejich silným škrobením. Šířkou vynikají dodnes kroje např. v okolí Brna. Pro Moravu je typická také jedna součástka obřadního kroje, kterou najdeme téměř na celém území. Je to velká vyšívaná plachta kladená nevěstě kolem ramen, tzv. úvodnice. Na většině území byla už vytlačena archaická součástka vdaných žen, tzv. šatka. Nahradily jí šátky a čepce různých druhů.
Lidové kroje se sice v dnešní době už nenosí, ale stáel je ješě najdeme v mnoha skříních. Lidé si je oblékají pro různé příležitosti a především nejrůznější slavnosti, které se dodržují jako pěkná tradice v některých městech a vesnicích . Například “Jízda králů” ve Vlčnově na jižní Moravě. Lidové kroje se velmi odlišovaly podle toho, kde se neosily. Dřívější lidé velmi málo cestovali, neměli možnost kopírovat jiné vzory, a tím se vytvořil svéráz , charakteristický pro každý kraj. Co je však pro všechny oblastí spoečné je fakt, že bohatší kraj měl i bohatší kroj na rozdíl od kraje chudšího. Kroj z Hané je bohatě vyšívaný, utkaný z lepší látky a skládá se z více sukní a ozdob, než například kroj z Valašska, který je jednodušší ve vyšívání i ve výběru látky.